1.
Olú kò lo̩[1]
Olu did not go
Òlú é lo̩
2.
Olú kò níí lo̩
Olu will not go
Òlú é ne̩é̩
ló̩
3.
Olú kò lo̩ mó̩
Olu did not go
again
Òlú é lo̩
mó̩
4.
Olú se aláìlo̩
Olu did not go
again
Òlú s̩e é lo̩
mó̩
5.
Olú kó̩
Not
Olu
Òlú kò̩
6.
Olú kó̩ ni ó lo̩
It is not Olu
that went
Éè s̩e Òlú
éè lo̩
7.
Má lo̩
Don’t go
Má lo̩
8.
Olú má lo̩
Olu don’t go
Òlú má lo̩
9.
Olú má lo̩ mó̩
Olu don’t go
again
Òlú má lo̩
mó̩
10. Alápámás̩is̩é̩
Lazy person
Àlàpámás̩ìs̩é̩
11. Apanimáyo̩dà
Unfriendly
friend
Apanimáyo̩dà
12. Àìlo̩
Not going
Áìlo̩
13. Àìgbó̩n
Foolishness
Aìgbó̩n
14. Àìje̩un
Fasting/ Not
eating
Aìje̩un
15. Olú
kò sàìlo̩ sí ilé
Olu went home
Òlú é
s̩àilo̩ ilé
16. Olú
lè má lo̩
Olu may not go
Òlú lè má
lo̩
17. Olú
kò tíì lo̩
Olu has not gone
Òlú éì lo̩
18. Ó
je̩ àje̩è̩je̩tán
Glutton
O jé̩
àje̩è̩j̩è̩tán
19. Olú
kò rìn jé̩é̩jé̩
Olu isn’t
walking gently
Òlú é rìn
je̩jé̩
20. Olú
ni kò je̩un
It is Olu that
did not eat
Òlú é je̩un
21. Olú
àti Adé kó̩ ni wó̩n lo̩
It isn’t Olu and Ade that
went
Òlú áti
Àdé kò̩ ni wó̩n lo̩
22. Olú
na Adé
Olu beat Ade
Òlú nó̩ò̩ Àdé
23. Adé
kó̩ ni ó nà
It is not Ade that he beat
Éèés̩í Àdé ó ǹ nó̩ò̩
24. Lílo̩
kó̩ ni Olú lo̩
Olu did not go
Éès̩i Òlú lo̩
25. O̩mo̩
pupa ti sùn
The fair child has slept
O̩mo̩ pupa tí sùn
26. O̩mo̩
pupa kó̩ ni ó sùn
It is not a fair child that slept
Éè s̩í o̩mo̩ pupa èésùn
27. Mo
rí o̩mo̩ pupa
I saw a fair child
Mò rí o̩mo̩ pupa
28. O̩mo̩
pupa kó̩ ni mo rí
It is not a fair child that I saw
Éè s̩I o̩mo̩ pupa mò rí
29. Pupa
kó̩ ni o̩mo̩ tí mo rí
The child I saw is not fair
O̩mo̩ mò rí éès̩I pupa
30. Mo
j̩e̩un ní Ò̩rè̩
I ate at Ore
Mo jé̩un ló̩rè̩
31. Ò̩rè̩
kó̩ ni mo ti je̩un
It is not at Ore that I ate
Éès̩I Òrè̩ mo tí je̩un
32. Wó̩n
s̩is̩é̩ nítorí àìje̩un
They worked because of not eating
Wo̩n s̩ís̩e̩ nítóri aìjè̩un
33. Nítorí
àìje̩un kó̩ ni wó̩n s̩e s̩is̩é̩
They didn’t work because of not eating
Nítorí aìjè̩un kó̩ ni wó̩n s̩é s̩ìs̩é̩
34. Olú
rìn
Olu walked
Òlú rìn
35. Olú
máa ń rìn
Olu walks
Òlú máa ń rìn
36. Olú
ń rìn
Olu is walking
Òlú ń rìn
37. Olú
kò rìn
Olu did not walk
Òlú é rìn
38. Olú
ti rìn
Olu has walked
Òlú tí rìn
39. Olú
lè rìn
Olu can walk
Òlú lé rin
40. Olú
yóò rìn
Olu will walk
Òlú á rìn
41. Olá
lo̩
Ola went
Ò̩lá ló̩
42. Mo
lo̩
I went
Mo ló̩
43. Olú
má tíì lo̩
Olu don’t go yet
Òlú mà ti lo̩
44. Olú
lè má lo̩
Olu may not go
Òlú lé ma lo̩
45. Olú
ti lè má lo̩
Olu may not go now
Òlú lè má ì lo̩
46. Olú
ti lè má tíì lo̩
Olu may not have gone now
Òlú lè má ì lo̩
47. Olú
kò tíì lè lo̩
Olu cannot go now
Òlú é ì lé lo̩
48. Bó̩lá
fé̩ Olú tí kò tíì kó̩lé
Bola married Olu who hasn’t built a house
Bo̩lá fé̩ Òlú é ì kò lé
49. Má
fe̩ Olú tí kò tíì kó̩lé
Don’t marry Olu who hasn’t built a house
Ma fé̩ Òlú é ì kò lé
50. Jó
Dance
Jòó
51. Ijó
kó̩ ni mo ní kí o jó
I did not ask you to dance
Ées̩í ìjó mo ní ko jó
52. Olú
gbó̩dò̩ rìn
Olu must walk
Òlú gbó̩dò̩ rìn
53. Olú
kò gbó̩dò̩ rìn
Olu must not walk
Òlú é gbó̩dò̩ rìn
54. Wó̩n
rí Olú
They saw Olu
Wò̩n ròlú
55. A
kò rí Olú
We didn’t see Olu
Á rìí Òlú
56. Ó
ti rí Olú
He has seen Olu
Ò ti rìí Òlú
57. Mo
ti rí Olú
I have seen Olu
Mò ti rìí Òlú
58. O
ti rí Olú bí
Have you seen Olu?
S̩é wò tí rìí Òlú
59. E̩
ti rí Olú
You have seen Olu
Wè̩n tí ri Òlú
60. Àwa
ni
It is us
Áwa ni
61. Àwa
kó̩
It is not us
Áwa kó̩
62. E̩yin
ré̩ ni
It is his egg
É̩yín ré̩ ni
63. Àwo̩n
o̩mo̩ wa nìyí
These are our children
Áwo̩n o̩mo̩ e̩ni rèé
64. Ìwo̩
lo jí owó
It is you that stole money
Íwo̩ è jí òwó
65. Èmi
ni olórí yín
I am your leader
Émi olorí wé̩n
66. O̩mo̩
mi nìyí
This is my child
Ó̩mó̩ mi rèé
67. Ìwé
rè̩ kó̩ nìyí
This is not your book
É̩es̩í ìwé re̩ rèé
68. Owó
wa ti so̩nù
Our money has got lost
Owó e̩ni tí so̩nù
69. Ilé
yín yìí dára
This your house is good
Ilé wé̩n yìí dará
70. Olú
kì í je̩un
Olu does not eat
Òlú é mìí jé̩un
71. Olú
kì í wè̩
Olu does not bathe
Òlú é mìí wè̩
72. Olú
kò níí lo̩
Olu won’t go
Òlú é nìí ló̩
73. Máa
lo̩ báyìí
Don’t go this way
Má ì lo̩ nó̩íín
74. Wo̩n
kò tíì dé
They have not come
Wó̩n ì dé
75. Máa
lo̩ s̩eré
Go and play
Lo̩ s̩eré
76. Ó
lè ń s̩e e
He can do it
O lé s̩èé
77. Ó
ń lo̩
He is going
O mi ló̩
78. Olú
kò tíì níí lo̩
Olu would not have gone
Òlú é ì lé lo̩
79. Olú
ti ń lo̩
Olu is going now
Òlú tí mi ló̩
80. Olú
ti lè lo̩
Olu can now go
Òlú tí lè lo̩
81. Olú
yóò lo̩
Olu would go
Òlú lé lo̩
82. Olú
yóò ti lo̩
Olu would have gone
Òlú lé ti lo̩
83. Olú
yóò máa lo̩ báỳí
Olu would now go
Òlú lé màáló nóìín
84. Olú
gbó̩dò̩ ti lo̩
Olu must have gone
Òlú a tí lo̩
85. Olú
kò gbó̩dò̩ tíì lo̩
Olu must not have gone
Òlú é gbo̩dò̩i lo̩
86. Olú
gbó̩dò̩ wá lo̩ wò ó
Olu must go and see it
Òlú gbó̩dò̩ wá ló̩ wòó
87. Olú
lè ń s̩e é
Olu can do it
Òlú lé sèé
88. Olú
lè máa s̩e e ló̩wó̩ báyìí
Olu may be doing it now
Òlú lé s̩èé no̩wó̩ nó̩ìín
89. Olú
lè má s̩e é
Olu may be doing it
Òlú lé màá s̩èé
90. Olú
kò níí tíì s̩e é
Olu would not have done it
Òlú é ì lé s̩èé
91. Olú
kò tíì dé níwòyí
Olu has not come by this time
Òlú é ì dé níwòyí
92. Olú
kì í lè s̩e é
Olu cannot do it
Òlú é n lé s̩èé
93. Olú
kò gbó̩dò̩ tíì lè máa dáa s̩e
Olu must not have started doing it himself
Òlú é ì gbó̩dò̩ má lè da s̩e
94. Olú
lo̩
Olu went
Òlú ló̩
95. Olú
níláti lo̩
Olu has to go
Òlú nílàti lo̩
96. Olú
níláti gbó̩dò̩ lo̩
Olu ought to go
Òlú nílàti gbó̩dò̩ lo̩
97. Olú
á lo̩
Olu will go
Òlú a ló̩
98. Olú
á je̩un
Olu will eat
Òlú á jé̩un
99. Olú
á jo̩ba ilú rè̩
Olu will be king of his town
Òlú a jóbá ilù ré̩è̩
100.
Òjò rò̩
Rain fell
Ojò ró̩ò̩
101.
Álo̩ wa á dára
Our going would be good
Aló̩ e̩ni a dárá
102.
Èrò rè̩ sí mi dára
His thoughts towards me are good
Erò re sémi dárá
103.
Àìje̩un rè̩ kò dára
His not eating is not good
Aìjé̩ún re̩ é dárá
104.
Onígbésè ni ò̩re̩ rè̩
His friend is a debtor
Onigbésè ó̩ré̩ re̩
105.
Òǹkò̩wé náà ga
The writer is tall
Oǹkò̩wé néè ga
106.
Àtilówó è̩dá láyé s̩òro
It is difficult for humans to be rich in this world
Atìnowó édàá nayé̩
só̩ro̩
107.
Alàgbà ni Olú
Olu is an elder
Alagbà í Òlú
108.
Àwo̩n òs̩ìs̩é̩ náà das̩é̩
sí lè̩
The workers went on strike
Áwo̩n os̩ìs̩é dás̩è̩é̩ ile̩
109.
Òpé̩lé̩ńgé̩ ni okunrin naa
The man is slender
O̩pè̩lè̩ǹgé̩ í ó̩kúnrin nèé
110.
Mo ra agódóńgbó mààlú
bought a young cow
Mo
ráà agòdòǹgbò maàlú
111. Alágbára
má mèrò baba ò̩le̩
Mighty Igor
Àlàgbara má mèro baba ó̩le̩
112.
Àwa ò bá olósì s̩e
We are not associated
with the wretched
Áwa ba
olós̩ì s̩e
113.
Olúwàásù náà gbóná
The preacher
was hot
Oníwàásù
né̩è̩ gboná
114.
E̩lé̩gàn ni gbogbo wo̩n
They are all
slanderers
E̩lé̩gèn
í dede wo̩n
115.
Àwo̩n o̩lò̩tè̩ náà sègbé
The rebels
were wasted
Dede o̩lo̩tè̩ né̩è̩ é
s̩ègbé
116.
Kì í s̩e gbogbo olós̩èlú ni
kò dára
It is not
all politicians that are bad
Éès̩é dede olós̩èlú é dara
117.
Olóòrùn ni obìnrín náà
The lady is
a stinking person
Olóòórùn ni obìrin rè̩
118.
Ení bí ení
One
Eni bí éni
119.
Èjì bí èjì
Two
Ejì bí éjì
120.
Èta ǹ tagbá
Three
É̩é̩ta mí tagbá
121.
È̩rin wò̩rò̩kò̩
Four
É̩é̩rin wo̩rò̩kò̩
122.
È̩wá
Ten
É̩è̩wá
123.
Ogún o̩mo̩dé
A child’s
inheritance
Ògún ò̩mò̩dé
124.
O̩gbòn
Thirty
Ó̩gbò̩n
125.
Ení – ogun
One – twenty
Èné̩-ògún
126.
Ogójì
Forty
Ògójì
127.
Àádó̩ta
Fifty
Aàdó̩tàa
128.
Ogó̩ta
Sixty
O̩gó̩tàa
129.
Àádó̩rin
Seventy
Aàdó̩rìn-in
130.
O̩g̩ó̩rin
Eighty
Ò̩gó̩rìn-in
131.
Àádó̩rùn – ún
Ninety
Aàdó̩rùn-ún
132.
O̩gó̩rùn – ún
One hundred
Ò̩gó̩rù̩n-ún
133.
Mó̩kànlélógún
Twenty – one
Mó̩kánlènògun
134.
O̩gó̩fa
One hundred and
twenty
Ò̩gó̩fà
135.
Méjìlélógún
Twenty – two
Méjìlènògun
136.
Ogóje
One hundred
and forty
Ògójèe
137.
Mé̩tàlélógún
Twenty –
three
Mé̩tàlènògun
138.
O̩gó̩jo̩
One hundred
and sixty
O̩gó̩jò̩o̩
139.
Mé̩rìnlélógún
Twenty –
four
Mé̩rìnlènògun
140.
O̩gó̩sàn – án
One hundred
and eighty
Ò̩gó̩sàn-án
141.
Mé̩è̩é̩dó̩gbò̩n
Twenty –
five
Mé̩è̩è̩dó̩gbò̩n
142.
Igba
Two hundred
Igba
143.
Mé̩rìndínló̩gbò̩n
Twenty – six
Mé̩rìndì̀nnó̩gbò̩n
144.
Ò̩ó̩dúnrún
Three
hundred
O̩ò̩dùnrún
145.
Mé̩tàdínló̩gbò̩n
Twenty –
seven
Mé̩tàdì̀nnó̩gbò̩n
146.
Irinwó
Four hundred
Ìrìnwó
147.
Méjìdínló̩gbò̩n
Twenty –
eight
Méjìdì̀nnó̩gbò̩n
148.
E̩gbè̩ta
Six hundred
É̩gbé̩ta
149.
Mó̩kàndínló̩gbò̩n
Twenty –
nine
Mókàndì̀nnó̩gbò̩n
150.
È̩é̩dé̩gbè̩ta
Five hundred
É̩è̩dè̩gbé̩tàa
151.
E̩gbè̩rún – ún
One thousand
E̩gbe̩rùn-ún
152.
Ta ló po̩mo̩ o̩ba?
Who killed
the prince?
Le sí po̩mo̩ o̩ba?
153.
Èló ni is̩u yìí?
How much is
this yam?
Élòó is̩u yè̩n?
154.
Èwo le̩ fé̩ o?
Which one do
you want?
Eèsi wé̩n fè̩é̩?
155.
Mélòó ni gbogbo rè?
How many are
they all?
Élò í dede rè̩?
156.
Báwo ni gbogbo ilé?
How is the
household?
Dede ilé n kó̩?
157.
S̩é dáadáa ni?
Is it fine?
S̩e òówà daadaa?
158.
S̩é Adé wa sílé?
Did Ade come
home?
S̩e Àdé walé?
159.
Njé̩ wó̩n ti sanwó?
Have they
paid?
S̩é
wo̩n sànwó?
160.
Sebí àwo̩n ayaba ti dé?
Have the
queens come?
S̩é áwo̩n ayaba tí de?
161.
Kín ni mo s̩e?
What did I
do?
Kí ḿ s̩e?
162.
Íbo ni wó̩n gbé e sí?
Where did
they put it?
Ibi sí wó̩n gbe sìí?
163.
Kín ni wó̩n je̩?
What did they
eat?
Kán án je̩?
164.
Ta ni ó ń sò̩rò̩?
Who is
speaking?
Lé m̀ só̩rò̩?
165.
Eló ni wó̩n gbà?
How much did
they collect?
Élòò wó̩n gbà?
166.
E̩ni mélòó lo lo̩?
How many
people went?
E̩ni mélòó lo̩?
167.
Iwé kelòó ló wà?
What class
is he?
Iwé kelòó ó ǹ wáà?
168.
O̩mo̩ mi dà?
Where is my
child?
O̩mó̩ mi dà?
169.
As̩o̩ mi ńkó?
What about
my cloth?
As̩o̩ mì ǹ kó̩?
170.
Olú lo̩ bí?
Did Olu go?
S̩é Òlú lo̩?
171.
Olú lo̩ ndan?
Did Olu go?
S̩e Òlú lo̩?
172.
Olú ti lo̩ kè?
Has Olu
gone?
Òlú tí
ló̩ kè̩e̩?
173.
Ó tán àbí ó kù?
Has it
finished or not?
O tán àbí
ó kù?
174.
Olú ti lo̩ tàbí kò t́ì lo̩?
Has Olu gone
or not?
Òlú tí
lo̩ àbí é ì lo̩?
175.
Olú lo̩ s̩ùgbó̩n kò dé
Olu went but
didn’t return
Òlú lo̩
sùgbòn é dèé
176.
Olú lówó àmó̩ kò kó̩lé
Olu is rich but he didn’t build
a house
Òlú nòwó
amò̩ é kò̩lé
177.
E̩ wá, e ò wá, a ó s̩e é
Whether you
come or not, we will do it
Wè̩n wá,
wé̩n wàá, à ma s̩èé
178.
Mo gbó̩ pé Olú ti dé
I heard that
Olu has come
Mò gbó̩
so̩ Òlú tì dé
179.
Wó̩n so̩ pé Olú yóò dé
They said
Olu will come
Wo̩n só̩
fo̩ Òlú à dé
180.
Olú ni ó lo̩ta
It was Olu
that grinded pepper
Òlú è
ló̩ò̩ta
181.
Babá ni ó ra bàtà
It was daddy
that bought shoes
Bàbá è
rá bàtà
182.
Ajá ni ó pa e̩ran
It’s the dog
that killed the goat
Àjá è pá
e̩ran
183.
Èmi ni ó ta as̩o̩
It is me who sold the cloth
Émi è tá
às̩o̩
184.
Àwa ni ó ń o̩mo̩ náà
It is us who
saw the child
Áwa è rí
o̩mo̩ né̩è̩
185.
Àwo̩n ni wó̩n pè wá
They were the ones that called
us
Áwon è pá
è̩ní
186.
Bàtà ni bàbá rà
It is shoes
that daddy bought
Batà í
bàbá rà
187.
As̩o̩ ni mo fò̩
It is clothes
that I washed
As̩o̩ í
mòó fò̩
188.
Epo ni mo rù
It is palm
oil that I am carrying
Epo í mòó
rù
189.
Olú ni ojú re̩ fó̩
It is Olu
whose eyes broke
Ojú Òlú eè
fó
190.
Ayò̩ ni wó̩n jí owó rè̩
It is Ayo whose money was
stolen
Áyò ì
wó̩n jí ówó
191.
Rírà ni bàbá ra bàtà
Daddy bought
shoes
Rírà í bàbà rá bà
192. Gbígbé ni wó̩n gbé
ìyàwó wo̩n
They carried
their wives
Gbìgbé í wón gbe áyá wo̩n
193. Lílo̩
ni Olú bámi lo̩
Olu went
with me
Líló̩ í Òlú bá mí
194. Èmi
ni ò̩gá
I am the
boss
Èmì í
ò̩gá
195. O̩ló̩run
ni O̩ba
God is the
King
O̩ló̩run
òn Ó̩ba
196. Ilé
tí mo rà
The house that
I bought
Ilé ì mó
rà
197. Rírà
tí mo ra ilé
My buying
the house
Rírà í
mó rá ìle
198. Ilé
tí mo rà àti owó tí mo ná
The house I
bought and the money I spent
Ilé ì mó
rà áti owó í mò ná
199. Bàbá
tí ó ń bò̩ yìí ni
It is the
man that is coming
Bàbá è ń
bò̩we ní
200. Òótó̩
ni ó je̩un
It’s the
truth that he ate
Òòtó̩ ò
ń jè̩un
201. Òótó̩
tí ó je̩un
The truth
that he ate
Oòtó èé
jè̩un
202. Olú
kì í s̩e aláìgbó̩n
Olu is not
unwise
Òlú éì
s̩é aláìgbo̩n
203. O̩mo̩
méjì ni ó bí
She gave
birth to two children
O̩mo̩ méjì
óòńbí
204. Àwón
o̩mo̩ méjéèjì ti sùn
The two
children have slept
Áwo̩n o̩mo̩
méjèèjì tí sùn
205. Is̩u
méjjì méjì ni wó̩n je̩
They ate two
yams each
Is̩u méjì
méjì ò̩nje̩
206. O̩mo̩
kejì mi àbígbè̩yìn
The second child is the last
born
Ó̩mó̩
kejì í ábìgbé̩yìn
207. Ilé
baba mi
My father’s
house
Ilé bá mi
208. È̩wù
Délé ti ya
Dele’s cloth
has torn
É̩wu Dele tíí ya
209. O̩mo̩
wa ni o
He is our
child
Ó̩mó̩ é̩ní ní o
210. Ara
rè̩
His body
Árá rè̩
211. Olú
ò tètè gbé is̩u wá sí o̩jà
Olu did not
quickly bring yam to the market
Òlú é tètè
gbé is̩u wà sí ó̩jà
212. Olú
ti sùn lo̩ s̩áájú gbogbo wa
Olu has
slept off before the rest of us
Òlú tí
sùn lo̩ s̩aajú dede e̩nì
213. Olú
mu o̩tí yó
Olu drank
wine to stupor
Òlú mú
o̩ti yó
214. Wó̩n
ń ko̩rin
They are singing
Wo̩n mi
kó̩rin
215. Wó̩n
á máa ko̩rin
They would
be singing
Wo̩n a máa
kó̩rin
216. Wó̩n
á ti máa ko̩rin
They would have been singing
Wo̩n a tí
máá kó̩rin
217. Wó̩n á ti máa ń ko̩rin
They have
been singing
Wo̩n ti̩ maa
mí kó̩rin
218. Ó
pupa fòò
He is very
fair
O púpa
fòò
219. Mo je̩ é̩ tán
pátápátá
I finished
eating it all
Mó je̩e̩
tán patapatá
220. È̩wù Adé ni
It is Ade’s
dress
É̩wù Àdè
ni
221. Ilé Délé nìyí
This is
Dele’s house
Ìlé Delé
í yèn
222. As̩o̩ ti Adé ni
It is Ade’s
cloth
As̩o̩ Ade
ní
223. Ilé ti Délé nìyí
This is
Dele’s house
Ile tí
Delé rèé
224. Ilé tirè̩ nìyí
This is his
house
Ilé tíré
rèé
225. Ti Délé ni
It is Dele’s
own
Ti Délé n
wà
226. As̩o̩ ti Sadé ni èyí
This is
Sade’s cloth
As̩o̩ ti
Sàdé n wà
227. Owó ti Dàda ni èyí
This is
Dada’s money
Owó tí
Dáda n wà
228. Ta ni Tó̩lá ra is̩u
rè̩?
Whose yam
did Tola buy?
Le̩sí
Tó̩la rá ís̩u̩ rè̩?
229. Ilé tiwa wà ní igun
ìlú
Our house is
at the corner of the town
Ilé té̩ni
wá nì ígun ìlú
230.
Ilé tiyín wà ló̩nà òkè
Your house
is along the mountain top
Ilé we̩n
wà nó̩nà òkè
231.
Ìwé Kúnlé ya
Kunle’s book
tore
Iwè Kunle yá
232.
Kúnlé ni ìwé rè̩ ya
It is Kunle,
whose book tore
Kunlé
íwèé rè̩ ya
233.
Etí Kúnlé ti di
Kunle’s ears
have deafened
Etí Kunle
tí dí
234.
As̩o̩ ti Kúnlé ti so̩nù
Kunle’s
cloth has got lost
Àsò̩
Kùnlé tí so̩nù
235.
Ajá ti Kúnlé
Kunle’s dog
Àjá í tí
kunlé
236.
Ajá ti Kúnlé ní èyí
This is
Kunle’s dog
Àjá
Kùnlé íye̩n wà
237.
Kúnlé dí ní etí
Kunle became
deaf
Kùnlè di
nì ètí
238.
Mo rí Òjó òun Dàda
I saw Ojo and
Dada
Mo rí Òjó
àti Dáda
239.
Adé òun Olú wá
Ade and Olu
came
Adé áti
Olu wá
240.
Èmi àti òun ni woń̩ pè
I and him
were called
Émi áti
óun ò̩ó̩n pè
241.
Òun pè̩lú Bó̩la jo̩ je̩un
He and Bola
ate together
Óun áti
Bò̩lá jó̩ je̩un
242.
Mo ti so̩ pé èmi ò níí te̩
ibè̩
I have said I won’t step on
there
Mo tí so̩
fo̩ mí ni té̩ bè̩
243.
S̩é o ti gbà pé ìwo̩ máa lo̩?
Have you accepted that you will go?
S̩e o tí
gbà fo̩ wò má lo̩?
244.
E̩ gba pé è̩yin ni e̩ máa san
owó ye̩n
Accept that
you are the ones that would pay the money
É̩ gbá fo̩
é̩we̩n è̩ má san ówó yè̩n
245.
Mo sòrò mìíràn lánàá
I said
another thing yesterday
Mó só̩rò̩
emírè̩n lánàá
246.
Mo ń lo̩ sí oko
I am going
to farm
Mò mí ló̩
si ókó
247.
A óò jo̩ lo̩ sí oko
We would go
to farm together
Káàjó̩ mi
ló̩ si ókó
248.
A óò je̩un ní oko
We would eat
at the farm
Káà ma
jeun nókó
249.
Yóò kúrò ní Kétu
He/she would
leave Ketu
A kúrò ni
Kétú
250.
Ó je̩ è̩gé̩
He/she ate
cassava
Ó jé̩ paki
251.
Ìyábò̩ so̩ ò̩rò̩
Iyabo spoke
Iyàbó̩ò̩
só̩ o̩rò̩
252.
Ìyábò̩ so̩ ò̩rò̩ lánàá
Iyabo spoke
yesterday
Iyàbó̩ò̩
so̩rò̩ nánàá
253.
Ìyábò̩ máa so̩ ò̩rò̩ ní
ò̩la
Iyabo would
speak tomorrow
Iyàbó̩
máa só̩rò̩ nó̩la
254.
Mo ń s̩is̩é̩
I am working
Mo mi
s̩ís̩e̩é̩
255.
Òrìs̩à ni ò ń sìn
He/she
serves a deity
Orìs̩à oò
ḿ sìn
256.
Àlàdé á máa je̩ e̩ja odò
Alade
usually eats fresh fish
Alàdé má
mí jé̩ eja odà
257.
Bó̩lá máa ń jó
Bola runs about
Bo̩lá má
mi saré kíi
258.
Ohun tí ó máa ń je̩
That which
he/she eats
Ohun ò ǹ
ma mi jé̩
259.
Wó̩n máa ń je̩
They usually
dance
Wo̩n má mi
jó
260.
Ìyábò̩ yóò máa wè̩
Iyabo would
be bathing
Iyàbó̩ a
má wé̩
261.
Bàbá yóò máa gbó̩rò̩ yìí
Father would
be listening to this
Babà á
gbò̩rò̩ wé
262.
A ó sò̩rò̩ mìíràn
We would say
another thing
À à
só̩rò̩ emìrè̩n
263.
A ó ti sò̩rò̩ mìíràn
We would
have said another thing
À à tí sò̩rò̩ emìre̩n
264.
A ó ti jo̩ lo̩ sí oko
We would
both have gone to the farm
À à tí jó̩ lo̩ si ókó
265.
Mo s̩e is̩é̩ ó rè̩ mí púpò̩
I worked and
I am tired
Mo s̩ís̩é̩ o ré̩ mí púpò̩
266.
Sànyà je̩un
Sanya ate
Sányà jé̩un
267.
N kò gbó̩ èdè mìíràn
I don’t
understand any other language
Mí gbò̩ édè èmírè̩n
268.
Obìnrin náà kò mò̩
The lady did
not know
Obiǹrìn né̩è̩ é mò̩
269.
E̩ kò gbó̩dò̩ gbàgbé Odùduwà
You all must
not forget Oduduwa
Wé̩n gbo̩dò̩ gbagbèé
odùdúwà
270. Olós̩èlú tí ó gbó̩n
ni ó pò̩ jù
Most
politicians are wise
Olós̩èlú èégbó̩n
èépò̩jù
271.
Wo̩n kò tètè gbé is̩u lo̩ sí
o̩já
They did not
quickly take yam to the market
Wó̩n tètè gbe ís̩ú lo̩
ó̩jà
272.
Is̩é̩ yìí s̩òro s̩e
This work is
difficult to do
Is̩é̩ wé s̩órò í s̩é
273. Ohun tí è̩yin gan-an ti
mò̩ ni
It is what
you have known
Irun é̩we̩n gan-an tí mó̩ ni
274.
Oko ni mo ń gbé
I live in
the farm
Oko ni mò n gbé
275.
Bó̩ká ti máa n sáré kiri
Boka has
been running about
Bó̩kà ti má mi sare kíri
276.
Sànyà ti sùn
Sanya has
slept
Sanyà tí sùn
277.
Òjò ti rò̩
Rain has
fallen
Ojò tí rò̩
278.
Bàbá kò gbó̩ rárá
Father did
not hear at all
Bàbà é gbò̩ rárá
279.
Wó̩n ti s̩etán
They have
finished
Wo̩n tí s̩etán
280. Rántí pé àgbà ń gbó̩n
ni o
Remember the
old gets wiser
Ranti fó̩ agbà n gbo̩n ní
281.
O̩mo̩ náà ń dàgbà sí i
The young
also gets older
O̩mo̩ né̩è̩ mi dágbà si í
282.
Sáré wá
Come quickly
Sare wá
283.
Máa bò̩
Be coming
Maá bò̩
284.
O̩mo̩ ye̩n ń sunkún
The child is
crying
O̩mo̩ yè̩n mí súnkun
285.
Wó̩n máa ń na o̩ré̩ lé̩yìn
eégún
They usually
beat at the back of the masquerade
Wo̩n máa mi no̩ ó̩ré̩
né̩yìn eegún
286.
Sànyà kò tíì sùn
Sanya has
not slept
Sanyà é ì sùn
287.
Wo̩n kò gba ti ìyá gbó̩
They have
not believed the woman
Wó̩n gbà ti iye gbó̩
288.
N kò lè s̩e é o
I cannot do
it
Mí lèé s̩éé o
289.
O kò gbó̩dò̩ nà án o
You must not
beat him
Má nà án o
290.
Má febi pa á o
Don’t starve
him/her
Má fèbí pa á o
291.
Olú lè lo̩
Olu can go
Òlú lè lo̩
292.
Olú yóò lo̩
Olu will go
Òlú àá lo̩
293.
Olú gbó̩dò̩ lo̩
Olu must go
Òlú gbó̩dò̩ lo̩
294.
Is̩é̩ yìí kò lè s̩e
This work cannot
be done
Is̩é̩ wèéle s̩èés̩e
295.
Sànyà gbó̩dò̩ sùn
Sanya must
sleep
Sányà gbó̩dò̩ sùn
296.
Wó̩n gbó̩dò̩ so̩ pé ìye̩n
dára
They must
say that is good
Wo̩n gbó̩dò̩ so̩ fo̩ ìyè̩n
dará
297.
Bàbá ye̩n yóò dé ibí yìí
That man
would reach here
Ìba yè̩n a de í bè wé
298.
Kò gbó̩dò̩ rùn
It must not
smell
Éè gbó̩dò̩́ run
299.
Wó̩n so̩ pé kò gbó̩dò̩
s̩is̩é̩ mìíràn
They said
that he must not do any other work
Wo̩n so̩ fo̩ éè gbó̩dò̩ s̩is̩é̩
emírèn
300.
O kò níí je̩un lóko
You will not
eat at the farm
Wé ni jé̩un nokó
301.
N kì yóò je̩un lóko
I won’t eat
at the farm
Mí ni jé̩un nokó
302.
N kò tíì ní ìyàwó
I don’t yet
have a wife
Mí ì náyá
303.
Lílo̩ ni bàbá ra as̩o̩ ààlà
Father went
to Egun land
Liló̩ í bàbá ló̩ ilè̩
ègùn
304.
Rírà ni bàbá ra as̩o̩ ààlà
Father
bought a white cloth
Rírà í bàbá ra as̩o̩
ààlà
305.
Wó̩n ti bá mi gbé is̩u lo̩ si
o̩jà
They have
helped me to carry yam to the market
Wo̩n tí bá mí gbé is̩u
lo̩o̩ ó̩jà
306.
Wó̩n gbó̩dò̩ bá mi lo̩ sí
ilè̩ ègùn
They must go
with me to the Egun land
Wo̩n gbódò bá mí lo̩ ilè̩
ègùn
307.
Wó̩n lè bá mi gbé is̩u lo̩ si
o̩jà
They can
help me to carry yam to the farm
Wo̩n lé bà mí gbé is̩u lo̩
sí ó̩jà
308.
Wo̩n yóò bá mi lo̩ sí ilè̩
ègùn
They would
go with me to the Egun land
Wo̩n a bá mí lo̩ sílè̩ ègùn
309.
S̩é wo̩n kò níí ra as̩o̩ ló̩la
Won’t they
buy cloth tomorrow
S̩e wó̩n nìí rà as̩o̩
nó̩la?
310.
E̩ kò níí je̩ e̩ja ní oko
You won’t
eat fish at the farm
wé̩n ni jé̩ e̩ja
nókó
No comments:
Post a Comment