.ì-jíǹjí (ì-jí-ní-ì-jí) (as one wakes up):
a-dẹ́dàá
(a-dá-ẹ̀-dá) (creator):
[N[der][N[inf] a][VP[IV dá][NP[N ẹ̀dá[4]]]]]
ò-tọró
(ò-tọ-oró) (urinate poison):
[N[der][N[inf] ò][VP[V tọ][NP[N oró]]]]
à-tàrí
(à-tà-orí) (crown of the head):
[N[der][N[inf] à][VP[V tà][NP[N[orí]]]]
è-érí
(è-rí-rí) (dirt):
[N[der][N[inf] è][NP[N rírí[5]]]]
ọ-lọ̀tẹ̀
(o-ni-ọ̀tẹ̀) (conspirator):
[N[der][N[inf] o][VP[IV ni][NP[N ọ̀tẹ̀]]]][6]
[N[der][N[inf] oni][NP[N ọ̀tẹ̀]][7]
ọ̀-jẹ̀lú
(ọ̀-jẹ-ìlú) (politicians who do not use the people’s wealth for the welfare of
the people):
[N[der][N[inf] ọ̀][VP[[V jẹ][NP[N ìlú]]]]
ì-yálásè/ìyálásè
(ì-yá-ní-à-sè/ìyá-ní-à-sè)[8](the
woman who cooks)
ì-yá-ní-à-sè:
Ìyá-ní-à-sè[11]:
abi-ọ̀jẹ̀:
[N[der.][N[inf] abi][NP[N ọ̀jẹ̀]]]
a-bi-ọ̀jẹ̀
[N[ader][N[inf] a][VP[V bi][NP[[N ọ̀jẹ̀]]]]
Omiró
(water that is bitter):
[N[der.][N[inf] Ø[16]][NP[N[omi][AP[adj ró]]]]
Dúdúparíọlá:
References
Adewọle,
L.O. (2000), ‘Head in Yoruba Derived Noun’, Calgary
Working Papers in Linguistics (Canada) 22: 147-156.
Àjànàkú,
Àtàrí (2004), ‘Orin Ewúro (Ìpàjùbà)’ Orin Ewúro, pp.1-3. Ibadan: Cultural Studies Group, University of Ibadan.
Àjànàkú,
Àtàrí (2004), Orin Ewúro. Ibadan:
Cultural Studies Group, University of Ibadan.
Awobuluyi,
Ọladele (2008), Ẹ̀kọ́ Ìṣẹ́dá-Ọ̀rọ̀
Yorùbá. Akurẹ: Montem Paperbacks.
Bamgboṣe,
Ayo (1990), Fonọ́lọ́jì àti Gírámà Yorùbá.
Ibadan: University Press PLC.
Ẹkundayọ,
Ṣ Ayọtunde (1975), ‘An Alternative to Lexical Insertion for Yoruba Complex
Noun’, Studies in African Linguistics
Supplement 1, 3: 233-260.
Owolabi,
Kọla (1988), ‘Ṣíse Ìtúpalẹ̀ Lítírésọ̀ ní Ìbámu pèlú Ìlànà Gírámà Onídàrọ̀
Olófin Ìyídà: Ewì Gẹ́gẹ́ bí Àpẹẹrẹ’, Paper Read at the Odunjọ Memorial
Lecture.
Oyelaran,
O. (2014), ‘Oríkì’, in Ìṣẹ̀ǹbáyé àti Ìlò
Èdè Yorùbá, edited by O.O. Oyelaran and L.O. Adewole, pp. 158-183. Ileṣa:
Elyon Publishers.
Oyelaran,
O. O. (1976), ‘Ọ̀nà Kan ò Wọjà: Mofọ́lójì
Yorùbá’, An Unpublished Paper.
Appendix
Orin Ewúro (Ìpàjùbà)
Ewúro làgbàagi o
Ewúro làgbàagi
Ewúro làgbàagi o
Ewúro làgbàagi
Igi gbogbo fàgbà féwúro 5
Ewúro làgbàgiii
Ìjíǹjí ẹrẹ́ní
ní kùtù hàì
Fẹ́ni adẹ́dàá dá
sí
Tó sì jí sáyé
Bá a bá júbà Ẹni
í jinni tán 10
Tá a sì
ṣàpọ́nlé ẹni àṣùwàa sàkáni
Ká ṣẹnu loge
ló kù
Àgbà léwúro láàrin orín
Tá a lè mú ṣẹ̀jọ́ ètè
Ewúro, òtọró síni lẹ́nu 15
Kénu dá ṣáká
A-fi-híhó-paṣa túnni lẹ́nu ṣe
Kòkòrò-èrìgì a sì kànjọ̀ngbọ̀n.
Ǹjẹ́ akéwì mórín ewúro bọnu
Láṣùwà yìí 20
Mo wá ṣẹ́ yọ bíi ṣẹ́lẹ̀rú
Èmi Àtàrí àjànàkú
Tí ò júgbèé fọ́mọdé
N ò sì júgbèé fádàgbà-sebẹ̀-kúláàtàn.
Èmi ìṣín mọ̀wẹ̀-bákòrò-moòkùn 25
Mo dé bí adé,
Mo fẹ́ tọró ewúro sẹ́nu aṣùwà yìí
Kéwúro lè wú èérí kọ̀rọ̀ ẹ̀ẹ̀kẹ́
tegbòtegbò
Kọ́ṣẹwúro ó lè fàfọ̀mọ́ èrìgì
Ká máa fọ̀tun ètè fọ̀ láṣùwà 30
Kẹ́nu òórùn ó bọ̀ wá run dídùn
Kí gbogbo ibi ó sì padà dire
Àgbà lewúro láwùjọ orín
Ewúro mí ṣẹ́, Àpáàrà
Anamọ ní patiẹ 35
Afìlàgbà tọ́mọ aláìgbọràn
Ọlọ́gọ-lùkúlùkú
Mo ṣetán, mo fẹ́ jarẹ́
Kí jìnnìjìnnì boníṣẹ́ ibi mọ́lẹ̀
bìrìkìtì.
Mo fẹ́ tọró sójú àwọn aṣebi: 40
Olọ̀tẹ̀ Ọ̀jẹ̀lú, ọmọ Ọ̀bàyéjẹ́,
Awo Agbóríìgbẹ́dìgárá,
Àgba lańgbá
Atìlàrí aláṣọ ọ̀fọ̀,
Kágbàrá ewúro gbá wọn nílẹ̀ tibitibi 45
Kátẹ́gùn àlàáfíà lè wọ bùba mùtúmùwà
Torí adùn níí gbẹ̀yìn ewúro
Ìyáàbíyè, abọ̀jẹ̀ pọ̀pọ̀ọ̀pọ̀ ilẹ̀ yìí
Ó mewúro légbòogi àtàtà
Tó lè ṣèwòsànan tìfuntẹ̀dọ̀ ẹni 50
Ìyálásè lẹ́ẹ̀dẹ̀ ń kọ́?
Kò jẹ́ kóyán ewúro kéré láwùjọ ewébẹ̀;
Gbogbo wọn ló mewúro, aboyè kàǹkà
Ewúro, Dúdúparíọlá,
Abewé gbòga gbògà, 55
Adúmáradán, Afidúdúwuni.
Lóòtọ lomiró ẹ̀ korò janjan
Àmọ́ ẹ̀gún ekíkún …
Mo ṣe bóyin ní fii ṣu?
Bó ti wù kórin ewúro korò létí tó 60
Kòmóòkun adùn tí ń bẹ lódò ẹ̀
Ni kó máa mú ọ lọ́kàn ní tìẹ
Nítorí adùn ìgbẹ̀yìn ni tewúro
Atọ́-lẹ́nu-bí-àgbáyun.
Á
dùn fún gbogbo wa o 65
Á
dùn fún gbogbo wa
Á
dùn fún gbogbo wa o
Á
dùn fún gbogbo wa
Adùn,
adùn, adùn
Báyìí
níí gbẹ̀yìn ewúro 70
Á
dùn fún gbogbo waaa.
No comments:
Post a Comment